Kolaps #3: Zora Hesová - Nesednout na lep kulturním válečníkům

alším hostem podcastu Kolaps byla Zora Hesová, odborná asistentka na Ústavu politologie Univerzity Karlovy, která se věnuje kulturním válkám, islámské politice a ideologii a v poslední době také konzervativnímu obratu v politice na Západě. “Dlouho jsem se zabývala islámskou filosofií a politikou v islámských zemích a také osudy arabského jara, které od velké mobilizace ve prospěch svobody a schopného státu, posunulo k tomu, že ve všech těch zemích zavládlo obnovené státní autoritářství nebo veškerou politiku ovládly náboženské konzervativní islámské skupiny, nebo skupiny které definovaly politiku jako boj o identitu,” říká Hesová. Když se začala podobná politika o pár let silně objevovat i na Západě, začala se o ni více zajímat. Kulturní války v Evropě a Americe nejsou podle Hesové importem z muslimského světa, le můžeme tam vidět řadu paralel. “Jde o reakci na demokratizační nebo liberalizační tendence, které byly dlouho chápány jako víceméně přirozené, spontánní. Tyto reakce se objevily jak mezi muslimy, hinduisty a teď i křesťany nebo Evropany. Ve všech těchto náboženstvích se objevují skupiny, které se proti tomuto liberalismu staví a nabízí vlastní pohled, který má náboženské reference - ale nejde tak o hodnoty ale o symboly,” popisuje politoložka návrat náboženské rétoriky v Ebropě, USA, islámském světě nebo Indii. V debatě o kulturních válkách a jejich původu se musíme podle Hesoví vrátit až do šedesátcýh let, kdy začal růst blahobyt a sním i individualismus a liberalismus. “Říká se tomu Tichá revoluce, od šedesátých letech se podle sociologických výzkumů nezajímáme tolik o to, jak přežít, ale jak se seberealizovat. Generace, které už nemají primární problém přežít, ekonomicky se prosadit a jde jim o seberealizaci, mívají často mnohem liberálnější názory a postoje. Nebo aspoň měly. Mohli jsme si proto myslet, že s rozvojem demokracie a ekonomickým rozvojem dochází automaticky k liberalizaci mravů. Teď ale přichází něco třetího, neřekla bych, že se celá společnost zase zpátky konzervativizuje, ale přichází odpověď na tuhle sociologickou změnu.” V Evropě se kulturní válka dostala částečně importem z USA. Evropští katolící se od nich naučili nové způsoby komunikace a zprofesionalizovaly svoji agednu a modernizopvali slovník. “Od roku 2000 se va papežských encyklikách objevují vyjádření, které uznávají, že svět se změnil, ale zároveň chtějí dobýt nějaké pozice zpět zejména, co se týče postavení muže a ženy. Mluví se o přirozených rolích a hierarchiích. Naši katolíci v Evropě se zapojili do skupin, které jsou financovány a profesionalizovaný lidmi s americkou zkušeností, kteří sem začali importovat politické a komunikační taktiky,” popisuje Hesová.